12. 4. 2014
Jarní soutěž pořádaná Marií a Jardou Zelenkových v Radíkově u Českého Rudolce slibovala zajímavý lukostřelecký zážitek a po nějaké době nabízela možnost otestovat vlastní umění v klání dalších lukostřelců z celé republiky. Podařilo se mi nadchnout i další členy, a tak nakonec naše výprava čítala šest střelců s dvoučlenným doprovodem: Jandovi s Anežkou a Klárkou, Leontýna, Tomáš, Petr a moje maličkost.
Vyrazili jsme den předem v pozdním pátečním odpoledni. Čekalo nás cca 200km jízdy a cesta probíhala téměř nerušeným způsobem. Do Radíkova jsme dorazili už za houstnoucího šera. V tu dobu už také telefonicky hlásila Anežka, že auto s druhou částí výpravy dorazí co nevidět. Zašli jsme tedy prozkoumat základnu kde jsme objevili registrační pult a tak naše registrace proběhla už večer. To nám umožnilo si ráno přispat, takže jsme nemuseli zbytečně brzo ze spacáků… Původní plán noclehu počítal s nocí ve stanech, ale nakonec jsme velmi rádi přivítali možnost spát v místním penzionu na zemi v místnosti u krbu. Za tuto možnost vděčíme Jandovým, kteří ten penzion našli a domluvili s majitelem.
V sobotu po snídani jsme vyrazili opět k základně, kde už probíhaly cvičné střelby. Zanedlouho byla soutěž oficiálně zahájena, a tak jsme se ve svých skupinkách rozprchli k disciplínám. Naše skupina začínala u „Krtečka“. Obdoba střelby „na králíky“ ale na nádherně zpracované 3D postavičky Krtečka stojícího na krtině. Dál jsme pokračovali na 50m terčovku, kutálející kolečka a k vodní příšeře. Vodní (též nazývaná Zelená) příšera byla trochu psychologická disciplína.
Úkolem bylo zasáhnout příšeru „vylézající“ z vod zdejšího rybníka a ani jednou neminout! Jediný šíp mimo znamenal celkový neúspěch. Střelec si mohl zvolit metu od které chtěl střílet, a podle toho se jeho nastřílené body buď násobily 2x-3x nebo naopak dělili. Šíp mimo, kromě ztráty všech bodů, znamenal i to, že skončil ve vodách rybníka, a málokdy v dostatečné vzdálenosti pro snadné vylovení. Mě moje sázka na dvojnásobný zisk vyšla, ale Tomáš, Klárka i Anežka poslali jeden šíp do vody. Tomášův se vylovit podařilo, ale holky byly na zbytek soutěže bez šípů. Plánovali jsme se pro ně vrátit později, pokud je náhodou někdo jiný nevyloví. Dál jsme měli na programu Osvobození Bílé paní, 3D loveckou stezku, po které pro nás následoval oběd. I s touto disciplínou jsme se popasovali statečně, a kuchařům posílám ještě jednou poklonu.
Po krátkém odpočinku jsme se vydali na dálkové disciplíny ostřelování Nepřátelského tábora a střelba na Linii nepřítele. Obě disciplíny otestovali naši schopnost odhadnout potřebnou výšku výstřelu společně s mířením na vzdálené cíle. Vzdálenost byla 80-100m a 70m. Dopadiště bylo umístěno přes údolíčko v mírném protisvahu, a tak se i při „přímé“ střelbě šípy snadno hledaly. Zde se také projevily nedostatky slabších dětských luků v kombinaci s krátkým nátahem střelce. Kdy nebylo možné ani při největším oblouku dostřelit na úroveň terčů. Dále následovaly celkem „běžné“ disciplíny. Ústupová střelba, Královská ústupovka, rychlostřelba, terčovka. Zbývaly dvě netradiční disciplíny Koule z východu a Soustřel. Tři různě velké koule byly dilematem mezi větším bodovým ziskem za zásah menší koule nebo jistotou sice menšího, ale jistějšího bodového zisku na kouli větší.
Po odstřílení všech disciplín se naše část výpravy vydala k rybníku pokusit se najít a vylovit poslední šíp který holkám chyběl. Jeden mezitím nějaký dobrodinec přinesl na základnu… Na hladině jsme ale žádnou známku po šípu nenalezli. Prohledali jsme i potok vytékající od přepadu hráze, a protože ani tam jsme nebyli úspěšní, vydali jsme se na cestu kolem rybníka. Obešli jsme ho téměř celý (do bažiny v rákosí jsme se nepouštěli) a náš šíp nikde… úplně bez úspěchu jsme ale nebyli, protože jsme objevili a vylovili dva cizí šípy, které vítr zavál velmi daleko od příšery – vlastně až na druhý konec do zátoky… Po návratu na základnu jsme ale náš šíp našli, neboť ho mezitím vylovil jiný střelec. Předali jsme náš úlovek a všichni byli spokojeni.
Počkali jsme si na vyhlášení výsledků po kterém jsme se vydali na cestu k domovu. Naše výprava vybojovala tři medaile. První místo v kategorii Holý luk získal Petr Harigel, jen s těsnou ztrátou pár bodů jsem ho následoval já na druhém místě. Tomáš Harigel pak získal druhé místo v kategorii Dorost.
Bob
Další fotky najdete zde:
od Boba
od Mlčocha
Převzato a upraveno z www.sebu.cz
