9. 9. 201610. 9. 2016
Krásné probuzení, ale už horší pohled oknem a úplně nejhorší je zjištění, že halucinaci skutečně nemáte… Venku pršelo, ze začátku slabě, ale nakonec se to strhlo v parádní slejvák. Po snídani vyrážíme i přes nepřízeň počasí do hrdého boje o medaile. Jedeme autem, ale občas jsem měla pocit, že by to bylo rovnou na loď (Co se týče projíždění obrovských louží, že, Petře? :D). Na soutěž doráží i druhá polovina našeho závodního týmu (Jana, Tom, Jířa a Bob). Celkem dlouho se pak čeká, kdy soutěž začne… Nepřízeň počasí to akorát oddaluje a spousta lidí odjíždí ze soutěže pryč. My se však nevzdáváme a soutěž přeci jen začne. Stále však lije jako z konve. Nejkrásnější chvílí bylo v takovémto ukrutném dešti zjistit, na co jdeme vlastně jako první.. kanoe… Výborně! Nadšení je opravdu veliké a zážitek ještě větší! Protože voda nahoře… voda dole… vy v kanoi… parádní. Nevím, kdo vymyslel, že bunda, kterou jsem měla, je nepromokavá a goretex, že nepromokne :’D. Nakonec se ale vše zvládlo a odpoledne dokonce i vykouklo slunko!
Genius Loci byla má první soutěž a po pravdě, i přes ten déšť jsem si jí báječně užila. Náš tým nakonec získal dvě stříbra (Jířa a Lea). Tímto článkem jim i gratuluji!
Celí promoklí jsme se po soutěži vraceli do chatky a večer si zazpívali pár písniček a šli spát.
11. 9. 2016
Neděle ráno, neprší a nálada je, unavená, jako vždy. Když se vyklidíme z chatky, jedeme na zámek Kratochvíle, který si následně projdeme i s výkladem. Po prohlídce se jde zpět k autům, kde si nacpeme bříška obědem (chleba, …) a pak se jede zpět.
Jak už jsem řekla, ten víkend jsem si užila i přes opravdu velmi vydatný déšť. Ještě teď mám občas pocit, že když se dotknu rukavičky na střílení, mám pocit, že stále nasáklá vodou. :D
Alžběta Zelenková
Kompletní fotogalerii naleznete zde.
