Letošní rok jsme pořádali v pořadí už 7. letní tábor s výukou lukostřelby. Troufám si tvrdit, že letos se tábor opravdu povedl a spokojené byly děti i dospělí. Po několikaletém hledání, jsme konečně našli vhodné prostory pro realizaci lukostřeleckých disciplín i vhodné táborové zázemí v Borku u Žlutic. Tímto bych chtěla poděkovat celému týmu personálního obsazení tábora za realizaci akce a Spolku evropských bojových umění, o. s. za materiálovou podporu.
Leontýna
Články od dětí:
Od Betky
Tento tábor byl pro mne skvělý. Téma celé celotáborové hry byly Staré řecké báje a pověsti a s nimi i samozřejmě řečtí bohové z Olympu: Zeus, Héra, Artemis, Hádes, Áres, Héfaistos, Athéna a později se k nám přidal i Poseidón.
Všechno začalo tím, že po střílení z luku jsme šli na svačinu, jenže ta se prý někde zdržela, takže jsme hráli hry, než nás zavolali. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že stoly jsou plné sladkostí (mini-dortíků). No řekněte, kdo by neodolal a nevrhl se na to? Samozřejmě jsme to všechno snědli, jenže pak začali do jídelny přicházet bohové z Olympu. Většina z nich podle jejich řeči byla pěkně naštvaná. Z jejich hrozně dlouhého proslovu jsme se dozvěděli, že jsme jim snědli jídlo. Samozřejmě jsme za to byli patřičně potrestáni a bohové nás uvrhli do podsvětí, přesněji řečeno do Tartaru. Naštěstí se bohyně za nás přimluvily a tak jsme tam nemuseli zůstat navěky. Abychom se směli vrátit z Tartaru zpět, museli jsme plnit úkoly v rámci CLTH. Většina dnů probíhala nějak takhle: Ráno se šlo střílet, pak byl oběd, po obědě polední klid a po poledním klidu celotáborovka.
Tábor byl skvělý v tom, že se nestřílelo každý den. Byly tam i dny, kdy se nestřílelo vůbec, což přispělo k tomu, aby nás na konci tábora nebolely ruce. Celotáborové hry byly super. Nejvíce se mi líbila bojová noční hra, kdy jsme šli k řece Stix, aby nás převozník Charón převezl na druhou stranu k Hádovi. Převozníkovi jsme museli zaplatit minci, kterou jsme vybojovali ve hře s Medusou.
Nejhorší celotáborovou hrou pro mě byla hra na Sisyfose, kdy jsme nejdřív tipovali, co hodíme na kostce. Pokud jsme to nehodili, obíhali jsme celý tábor, abychom mohli házet dál a znovu běhat, dokud jsme to neuhodli. Dále jsme vázali uzle (které jsme se museli naučit všichni včetně malých členů naší skupiny). Po uzlech jsme běželi do kopce, abychom házeli mincemi tak, abychom hodili Ano, po mincích jsme si měli pamatovat umístění kamenů na šachovnici, po šachovnici byly skořápky a my museli hádat, pod kterým kelímkem se schovává víčko. A nakonec byla morseovka = otázka, kterou jsme museli vyluštit a pak na ní správně odpovědět. Největší problém na tom byl to, že pokud jsme zkazili jednu z těchto disciplín, vraceli jsme se na tu předchozí, takže se klidně mohlo stát, že z šachovnice jsme klidně mohli klesnout zpět na kostku.
Alžběta Zelenková
Poděkování od Patrika
Vaše tábory se mi líbí a užiju si tam hodně srandy, jsou tam suprový lidi. A už budu mít svůj luk. Program je taky vždycky dobrý :-). Na tento tábor jsem chtěl jet, protože jsem si přečetl Hraničářova učně a jsem za to rád. Už se těším na další
PatrikTalkner
